Martin Tengler's personal blog

Ahojte vsichni, co ctete tenhle blog (asi vas moc neni, ale neva, ja zas tak casto nepisu:-)) Uz jsou to dobre dva mesice, co jsem se naposledy ozval. Takze k veci. V lednu nebylo kupodivu uz tolik prace a v unoru taky ne, jen sem tam nejake interview s univerzitami a sem tam doplneni nejakych detailu, kdyz se me ta ci one univerzita na ne zeptala. Takze jsem mel v podstate i docela dost casu ne to delat si, co se mi chtelo. Stalo se par veci hodnych zminky. Prvni, hned spatne zprava po navratu byla, ze David z Filipin, druhak, se nevraci na svuj posledni semestr. Ne, ze bych se s nim prilis bavil, ale bylo mi to lito. Asi psychicky neunesl listopad a nechtelo se mu vratit. Potom na prelomu ledna a unora se konal muj posledni national day, Asia-Pacific National Day. Ten jsem si nalezite uzil a fotky z nej jsem samozrejme uploadnul. Vzhledem k tomu (ale nejen proto), ze se chystam studovat alespon jeden asijsky jazyk, tak jsem tenhle national day povazoval za nejlepsi v tomto roce, byl fakt dobrej. Taky se skolou prohnaly tri vlny takove hnusne chripkove epidemie, vsichni byli nemocni, ja jsem chytnul jen druhou a treti vlnu, ale nebylo to moc pekny. Potom nekdy v unoru jsme se s Misou, moji slovenskou prvackou rozhodli, ze udelame ceskou veceri pro nase nejlepsi kamarady. Tak jsme pozvali asi 15 lidi, z toho 13 prislo. Ti, co neprisli, udelali chybu, protoze to byl narez! Udelali jsme, jakou uz tradicne, gulas, tentokrat na nealkoholickem pive (za alkoholicky bych asi uz letel domu), upekli jsme dve vynikajici babovky z receptu moji babicky a k tomu jeste Luke s Eve donesli velky mandlovy dort, takze ceska vecere mela neskutecny uspech. Pak uz prisel cas na uceni se na ustni maturity(dve ze tri), ktere me cekaly 4 a 6 brezna. V utery to byla francouzstina a ve ctvrtek spanelstina. Mam z obou dobry pocit, verim, ze jsem obe prosel snad se sedmickou (nejvyssi znamka). Vypada to, ze is Svend uspesne prosel, za coz jsem na nej pysny. V posledni dobe jsme na nej vymysleli takovy vtip: Svendova nejvetsi pravda: "Musim se ucit". Svendova nejvetsi lez: "Jdu se ucit." V patek a sobotu 7 a 8 brezna se konal tzv One World, takova show, co skola porada v Royal Theatre ve Victorii. Jsou to takovy tanecky a pisne atd, dost pretvarka, ale co by skola neudelala pro svoja sponzory:-) Ucastnily se toho asi tri ctvrtiny skoly, ja jsem se bohuzel zaradil do te zbyvajici ctvrtiny, holt na tyhle tanecky moc nejsem... V nedeli jsme se Svendem odjeli na jarni prazdniny do Vancouveru (nevim proc porad jezdom sem, asi se mi tohle mesto libi), na ktere jsem dostal dost ukolu a samozrejme se k tomu musim ucit na ustni matury z anglictiny, ktere mam 18 v utery. To je nejvetsi utrpeni, musim se naucit asi 16 pasazi z Hamleta (ta stredoveka verze samozrajme, takze spanelsky bych tomu rozumel lip nez ve stredoveky anglictine...), k tomu asi 10 basni od Johna Keatse (KO 1824, takze taky dost stary basne co nedavaj smysl) a 10 basni od Margaret Attwood (sand se to tak nejak pise...jedina co neni uz aspon dve ste let mrtva). To si pak vytahnu jednu basen/pasaz z Hamleta a budu o ni muset 15 minut mluvit. Predstavte si ale, ze tu basen / pasaz prectete za pul minuty! Proste bullshit...
Urcite se snad este ozvu behem prazdnin a jestli ne, tak do konce skolniho roku este zbyvaji vic nez dva mesice, tak urcite neco napisu do ty doby:-)
Mejte se!!!

Zrovna sedim na lodi z Vancouveru na ostrov, je?t? dneska se zas dostanu do skoly. PoslednĂ­ tyden zimnich prazdnin jsem stravil, jak uz vite, na Whistleru u Joe a Dianne. Vzala me tam, spolecne s Ettou z Fiji a Zung z Vietnamu, Paula, kterou uz taky znate. Oslavili jsme tam Silvestra, koupali se ve virivce, hodne jedli a samozrejme sjizdeli krasne a obrovske svahy, kterĂŠ mistni teren nabizi. Podminky na snowboardovani byly uzasne (ka?dĂ˝ den aspon 10 cm noveho prasanu) a rozhodne jsem si to nadherne uzil. Pro Ettu a Zung to bylo jejich lyzarske (pro Zung) a snowboardove (pro Ettu) poprve. Moc casu jsem s nimi proto netravil, az na Ettu, kterĂŠ jsem se prvnĂ­ p?lden snazil ukazat, jak na to. Pak me to bohu?el omrzelo a zacal jsem jezdit sam. Urcite jsem se za tech 5 dni na tom prkynku zas zlep?il, poslednĂ­ den jsem sel s Joem a jeho kamarady sjizdet mistni lesiky, to byl narez. V pondeli uz zas zacina ?kola a tedy uceni. JedenĂĄctĂŠho uz mam prvnĂ­ termin na jednu esej a nevim, jestli na konci unora nebo v breznu uz budu mit ustni maturity z anglicke literatury, francouzstiny a spanelstiny. Na netu uz jsou fotky, bohu?el me nikdo nefotil, proto?e jsem v?t?inu casu jezdil sam, takze ta nejzajimavejsi je ta, kde mam na bradce namrzly dobry centimetr snehu nebo spis ledu. To se mi stalo pote, co jsem vyjel na vrchol Mt. Whistler a tam byla neskutecna snehova boure, videt nebylo na metr a ten den se tam jeden clovek zabil. Ja jsem nastesti prezil a tak se muzete tesit na dal?Ă­ zaznam v mem blogu, kterĂ˝ snad nebude pokracovat v trendu jeden zaznam za dva mesice.

Ahoj lidi, Vanoce prisly a ja vam konecne muzu zase napsat. Listopad druheho roku je pro lidi, co studuji IB(International Baccalaureate) a k tomu vyplnuji prihlasky na univerzity, tedy i me, neskutecne kruty mesic.
IB po nas chce odevzdat v tomto mesici nasi seminarni praci, nekolik dalsich "mensich" praci ze vsech predmetu a k tomu ucitele samozrejme chteji, abysme delali ukoly a ucili se. To ovsem neni vsechno, nebot je to taky cas, kdy se vyplnuji prihlasky na univerzity v severni americe. Ja jsem se prihlasil na sedm univerzit v USA, vsechny maji spolecnych mnoho veci: Jsou na vychodnim pobrezi, nabizeji japonstinu a cinstinu, jsou relaitvne zname, maji hodne penez a tudiz si mohou dovolit dat tucna stipendia, a to hlavne chudym zahranicnim studentum. Samozrejme to ale nedavaji zadarmo a tak je nutno vyplnit asi tak milion papiru, podstoupit ruzna interview, napsat aspon dve ci tri eseje na kazdou z nich, mit vynikajici prospech, delat spoustu aktivit a dobrovolne cinnosti, jinymi slovy se musi delat neskutecne moc prace jen proto, aby ony univerzity zvazily, zda me prijmou. Konecne jsem je vsechny odeslal asi pred tydnem a pul a ted tedybudu cekat asi tak do zacatku dubna na jejich rozhodnuti. Tak doufam, ze to stalo za to.
Kvuli temto radostnym, naplnujicim a velice zabavnym vecem jsem bohuzel nemel cas na nic moc jineho. Do Victorie jsem za celou tu dobu jel jen jednou a to na pokud mozno nejkratsi dobu, abych zbytek soboty a samozrejme celou nedeli mohl stravit krasnou praci. I pres to jsem si nasel cas na nejakou zabavu: Abelovi z Panamy jsme pripravili poradnou oslavu narozenin, na kterou asi nikdy nezapomene - bylo to prekvapeni - unesli jsme ho, se zavazanyma ocima prevlikli do saka(a sami jsme meli saka na sobe), kazdy neco uvaril a pak se jedlo, zpivalo a tancilo. Take jsme byli s Outdoor fitness lezt po umele stene, to se mi velice libilo. Samozrejme jsem si vzdycky nasel cas na to si jit zabehat, jednou jsme s Astrid dokonce vzali kanoi a dopluli na konec pedder bay, kde jsme vystoupili, sli si zabehat a kdyz jsme se vratili zpatky, hle:-), odliv zpusobil, ze nase lod stala v bahne a ne ve vode. Tak jsme ji tedy museli tahnout pres ledove bahno asi 100 metru nez tam konecne bylo dost vody:-). Asi i tohle prispelo k tomu, ze jsem chytnul nejakeho vira a pak nebyl schpen niceho moc. Takto tedy probihal muj listopad a polovina prosince. Neskutecnou radosti me tedy naplnilo, kdyz jsem 14 prosince opustil sve milovane skolni zarizeni na tri tydny prazdnin.
Slovo Prazdniny, jak verim, ma svuj puvod ve slove prazdno. V anglictine se to rekne break, coz take znamena zastavit. Spanelsky a francouzsky, a vlastne i anglicky, je to vacations a vacaciones a to jde ze slova vacuum, neboli prazdno. Jinymi slovy, nemelo by se nic delat. To memu uciteli anglictiny, bohuzel, asi nic nerika a tak nas na prazdniny poctil duchaplnou a velice inspirujici basni, na kterou musim napsat komentar do konce roku a odeslat mu to.
Jinak mam konecne prazdniny a nemuzu se jich nabazit. Prvni tyden jsem stravil, jako minuly rok, s Dougem a Lynne v Metchosinu, mestecku nedaleko Victorie. Koupil jsem si pocitacovou hru a doslova tento tyden proparil a projedl:-) Konecne bylo nejake poradne jidlo, dokonce jsem i ja uvaril svuj, ted uz slavny:-), gulas. Vcera vecer jsem sedl na trajekt a preplavil se pres more do vancouveru, kde jsem se sesel s Hyoshin a Rossem Kingovymi, u kterych jsem stravil posledni dvoje prazdniny. Hned me vzali do cinske restaurace, meli jsme nejakou kachnu se svestkovou omackou a potom zraloka s baklazanem(to jsem ted nasel ve slovniku:-)), v anglictine se tato rostlina jmenuje eggplant, a k tomu trochu cinskeho piva. Bylo to vynikajici! Dneska jsem si sel zabehat a tezko rict, kam pujdem vecer, ale asi zas nekam do hospody na veceri. Tady oslavim vanoce a pak me ceka to nejlepsi na konec: snowboarding na Whistleru pres novy rok. Budu tam s Ettou z Fiji a Zung z Vietnamu, ktere este nikdy nelyzovaly, takze to bude sranda:-))) Ti, co cetli tenhle blog i minuly rok uz vedi, ze Whistler je misto, kde se budou odehravat lyzarske discipliny na ZOH 2010 Vancouver. Na ty tu uz bohuzel nebudu.
Preju vam vsem krasne vanoce a uzivejte domova a kapra atd, ja si zas uziju krocana:-) a zas se ozvu, snad jeste na konci prazdnin a rozhodne uploadnu nejaky fotky. Ted taky samozrejme nejaky budou na gallery.mantlik.cz/martin jen ne moc, protoze, jak jsem jiz rekl, se moc zajimavych veci za posledni mesic a pul nestalo.

ani jsem si to jeste neuvedomil uz jsem zpatky z podzimnich prazdnin... Tentokrat nic novyho - prvni dva dny jsem stravil s Lukem z BC, Nivi(Svendova prvacka z Gronska) a dalsima asi sedmi lidma u Nessy, coz je prvacka z Victorie. Pak jsme se my tri presunuli k Hyoshin a Rossovi do Vancouveru, kde jsme meli asi tak stokrat lepsi pocasi nez minule. Fotky na GALLERY.MANTLIK.CZ/MARTIN stoji za to a este uploadnu nejaky od Nivi az je dostanu. Byli jsme v Chinatownu, Stanley Parku, na nejnovejsim Harry Potterovi, hrali jsme na pocitaci a bohuzel jsme tri dny stravili ucenim - dostal jsem dve knihy na Aj a jednu na Fr na prazdniny, musim se ucit na SAT2, vyplnoval jsem prihlasky na univerzity a stopadesat dalsich veci - to snad neni mozny, prazdniny se tak menujou protoze by melo bejt prazdno, ne? Neva, za 6 tejdnu mame Vanoce. Sorry, ze je to tak kratky, ale jinak se zas tak moc nestalo:-)

Napisu zas nekdy

Nazdarek vsichni, co ctete tenhle blog, i kdyz pri pohledu na komentare (0) vas asi moc neni:-) neva, co bych pro vas neudelal. Posledni tydny byly ve znameni uceni se, pripravovani EE, psani eseji na vsechny mozny predmety a univerzity a uceni se na SAT, zkousky na severoamericke univerzity. Ty jsem, myslim, celkem dobre zvladnul, vysledky bych mel dostat asi tak za tyden a pul. Psal jsem je tenhle vikend v sobotu a zbytek vikendu se odehral ve znameni Dikuvzdani, coz znamenalo prodlouzeny vikend az do pondeli. Byl jsem pozvan na tri krocani vecere, z nichz jsem si vybral pouze dve:-), ta prvni prisla docela necekane v podobe nove skolni Host Family, ktera si vybrala Svenda a ze prej si k sobe ma vzit este dva lidi, takze vzal me a Misu, mu slovenskou prvacku. Rodina je to bohata vic nez dost - bydli v obrovskem dome s vyhledem primo na ocean, maji venkovni virivku, kulecnikovy stul a k tomu vlastni motorovy clun. Jsou 4, jmenuji se Jeffrey, Joanne, 17 leta Elizabeth a 12 lety Ryan. Meli jsme vynikajici krocani veceri se vsim, co k tomu patri - brusinkova omacka, gravy, kapusta, nadivka, dynovy kolac, proste vsechno. Sli jsme k nekolika jejich znamym na navstevu, vsichni jsou asi tak bohati, jako oni, takze u jednech jsme hrali na Wii, u dalsich jsme dostali loka nejakeho extremne draheho a stareho jablecneho vina atd. Videli jsme mistni cinsky hrbitov a to hlavni - Jeffrey nas vzal na vylet clunem do Americkych vod na sledovani kosatek a velryb - bylo jich tam neskutecne hodne, kazdou chvili se jich nekolik vynorilo, sem tam naka vyskocila, proste nadhera. to jsem este nevidel. Potom jsme, uz bez Svenda, ktery dodrzuje Ramadan s jeho Irackym spolubydlicim Kotibou, jeli na 5 vecer v pondeli na dalsi krocani veceri k Paule a to samy se opakovalo - brusinkova omacka, kapusta, dynovy kolac... a kolem 9 nas Paula odvezla zpet do skoly. Ted uz je zas normalni rezim, takze hodne prace atd...Mam za sebou 4 interview s univerzitami, dalsi me este cekaji. Jedno se mi myslim neskutecne povedlo, nebot mi ten chlapek na konci zacal neformalne oslovovat "man" a rekl, ze jestli uvidi moji prihlasku mezi tema, co prijdou, tak ze me bere:-) jen si nejsem jistej, jestli se chci prihlasit zrovna tam, nebot nenabizeji cinstinu.

To uz by mohlo stacit pro dnesek a zas se ozvu az budu mit trochu casu a neco zajimavyho na napsani. Kouknete se na gallery.mantlik.cz/martin, jsou tam novy fotky.

Ahoj Lidi, tak jsem uz podruhe doletel do Kanady. Nejdriv bych se chtel omluvit vsem, se kteryma jsem se poradne nerozloucil, ale tesne pred odjezdem me stihla nemoc. Ted sedim na letisti v Torontu a cekam na letadlo do Victorie, ktery je za tri hodiny…Tak vam aspon popisu ten let. Z prahy jsem vyrazil v silenych 7.15, coz znamenalo vstavat v pul ctvrty…letadlo samozrejme odletelo pozde. Pak letiste v Parizi, to je nejvetsi bordel, co jsem kdy videl. Nikde zadna navigace, nic, asi si mysli, ze lidi jsou jasnovidci. Let bych skoro nestihl, kdyby ho frantici kvuli “technickym potizim” s boeingem 747 neodlozili napoprve o trictvrte hodiny a pak hned o dve:-D Takze jsem si pekne zacekal na krasnem parizskem letisti. Pak jsem konecne odlitl do Toronta. Nad Evropou nic moc, protoze byly mraky a tudiz vyhled mizerny az zadny. Nad Kanadou se to ale uz vylepsilo, takze jsem mel krasny pohled na Newfoundland, reku Svateho Vavrince a konecne jsem poprve ve svem zivote videl jedno z velkych jezer, Lake Ontario. To vypada i z 10 km vysky jako more! Krasnej pohled. Pak jsem cekal na imigracnim kolem hodiny a hodinu presne jsem cekal na zavazadla…Tak snad ten let do Victorie se uz nezpozdi, i tak budu este 4 hodiny cekat. Do Victorie jsem uspesne doletel a na letisti me vyzvedla Paula, moje host mom, presne podle planu. Tretiho prijeli prvaci, vetsina z nich je fakt super. Moje Slovenska Prvacka se jmenuje Misa a k tomu je tu Katarina ze Srbska, ktera mluvi slovensky. Takze jsmse tu ted tri, co mluvi nasim jazykem! Navic jsou tu este makedonec a chorvat, takze slovanu vic nez dost! Skola zacala v pondeli, zatim to jde, taky hlavne proto, ze EE(neco jako seminarka), jsem napsal uz doma. Zitra zacinaji navstevy univerzit, prace bude rozhodne vic nez dost...


Tak zatim, aspon si ted nemuzete chvili stezovat, ze jsem mizernej blogger:-) Fotky budou az budou, a budou tam, co vzdycky

Ahoj lidi!

Sorry, ze jsem se tak dlouho neozval, ale bylo toho na me moc, posledni dva mesice byly fakt brutalni co se tyce skoly. Napsal sem konecne zkousky ze vsech predmetu a myslim, ze se mi celkem dost povedly, dokonce jsem mel nejlepsi pisemku ze spanelstiny ze vsech co ji psali! Furt se mi nak nexe verit, ale za 6 dni uz budu sedat na letadlo...Uz si pomalu predpakovavam. Taky uz nemam zadnou skolu takze si ted uzivam nadhereneho volna poslednich dnu. Uz se namuzu dockat az vas vsechny uvidim!!!!

Zdravim vas este furt ze zaoceanu:-)

Ahoj vsici, tady je report z jarnich prazdnin:-)

Jarni prazdniny jsem stravil ve Vancouveru spolecne se Svendem z Gronska a Tomasem ze Slovenska. Bydleli jsme v dome svagra znamych moji babi z prahy. Svagr Ross, jeho zena Hyoshin, korejka a syn Alex, tak kolem asi 15 let. Dostavali jsme neskutecne hodne neskutecne dobryho jidla, vzali nas na bowling, do kina, proste vsude mozne. Taky jsme samozrejme prolezli celej Vancouver na vlastni pest, videli jsme vsechny mozny atrakce, utratili penez ze se to neda uverit:-)

Sli jsme do Chinatownu, ten je tak stokrat vetsi nez ten ve Victorii, do Gastownu, to je nejstarsi cast mesta, na vyhlidkovou vez, devatou nejvyssi budovu na svete, prolezli jsme mrakodrapy, obchody, slavny Stanley Park (to je takovej prales hned vedle mrakodrapu:-)).

Bohuzel jsme nesli na Whistler, protoze celou dobu prselo. Ve Vancouveru 10 a na Whistleru 2 stupne a heavy rain...Ted jsme dorazili zpatky na skolu a svete div se, celej den sviti slunce:-) Taky uz tu vsude kvetou kytky a stromy, proste nadhernej jarni den. Ted uz se zas musim zacit ucit, protoze sem si s seou nevzal zadny uceni a musim dodelat ukoly...OMG Taky se tu ted menil cas, takze casovej rozdil je ted jen 8 hodin az dokud se vam cas taky neprehodi na letni!

Zdravim vsechny, uzijte vase jarnaky!!! (jestli jste je uz nemeli:-))


jo a fotky jsou jako vzdycky na
http://gallery.mantlik.cz/martin/

Ahoj vsichni, po mesici a tydnu sem tu zas. Ja vim, ze nic nepisu, ale neni moc casu a hlavne se toho moc nedeje... Byl European National Day, ten se fakt vydaril. Pak bylo par lyzarskejch vyletu, ale protoze sem byl nemocnej, tak sem na zadnej nejel... skola je fakt tezka, furt delam na anglictie hameta, fakt neexistuje otravnejsi kniha. Ale ted uz jen k tomu dobremu:-)

4 brezna zacinaji jarni prazdniny. S Tomasem a Svenem pojedem do vancouveru a na den nebo dva si udelame mensi zajizdku na whistler nebo mt washington(to je hora primo na ostrove). Taky jsem si nasesl adresu cesky restaurace ve vancouveru, takse uz nemuzu dockat na vepro knedlo zelo nebo neco takovyho:-)

Konecne uz tu koci "zima", skoro kazdej den uz tu za sviti aspon chvili slunce, coz tu od zacatku listopadu byl docela nevidany jev.
Taky jsem si nasel adresu na Victoria Orienteering Club a v nedeli 25 se mi snad nejak podari dosta se na zavod, kterej je par km n sever od victorie, asi 40km odsud. Jen tam semo nejezdi zadnej bus, tak si budu muset najit jinej zpusob dopravy. Tak mi drzte palce!

Jinak jsem este neprestal behat, chodim cas od casu do posilovny a minulou sobotu sem dokonce jel na kolo. Jen tak mimochodem, dochazi vam, ze uz jsem 6 mesicu pryc? To leti strasne rychle. Za 3 mesice jsem doma!!


Tak to by bylo asi tak vsechno pro ted, snad uploadnu naky fotky, ale jak rikam, celkem se nic zajimavyho nedeje. Ale urcite tam naky hodim az se vratim z vancouveru!!

Posilam pozdravy

Ahoj lidi, tak jsem tu zase. Prave mi skoncily zimni prazdniny,
ktery byly od 15. prosince do 7. ledna. Musim rict, ze byly nadherny.
Za celou dobu jsem prebyl ve 3 host families. Od 15 do 27 prosince to byli
Doug a Lynne McBeathovi, kteri bydli v mestecku Metchosin, asi pul hodiny
autem od centra Victorie. Jelikoz tu zas na 3 dny vypad proud, tak jsem s nimi byl
u jejich pratel ve Victorii, kde nahodili proud uz asi po pul dni. To byla sranda.
Mc Beathovi me vzali do kina, do britskeho kralovskeho palace ve Victorii, kde, kdyz se
zrovna uraci prijet, prebyva Britska Kralovna[Kanada je furt oficialne britska provincie].
Taky jsem si prohlidnul slavne Bouchart Gardens v noci, je to nadherna hra svetel - vsechny mozny
i nemozny stromy a kere jsou osvetleny vsema moznejma barvama, nadhera. Pro ty, co nevi, Bouchart G.
je obrovsky parkovy komplex ve Victorii, jen za vstup platite 20 babek, studenti 10.
27 prosince jsem odjel od McBeathovych k Ann Whittaker v mestecku Colwood, asi stejne daleko od
Victorie jako Metchosin, 20 minut behu od Metchosinu:-). Tam bylo i se mnou 8 lidi z Pearsonu,
takze sem aspon na chvili nebyl sam:-). Napln zivota tam bylo jezeni a sledovani televize.
A pak si me u Ann vyzvedla Paula DeBeck, asi 50leta pani, ktera, jak uz vite, me hned druhy den
vzala na Whistler, nejvetsi lyzarske stredisko v Severni Americe a dejiste lyzarskych soutezi na
ZOH 2010 Vancouver. Samozrejme nejdriv jsem u ni jednu noc prespal. Ona bydli primo v centru
Victorie. Pak jsme brzo rano vstali, zapakovali a ve 12 uz jsme sedeli na parniku, co nas
prevez pres ocean do Vancouveru. Vancouver je taky upe jiny mesto, nez Victoria, vsude sama
etnicka mensina, je tam dokonce i ceska pekarna, verte, nebo ne:-) Takze jsem mel mensi prohlidku
Vancouveru a hura na Whistler, ktery je asi 150km SV od Vancouveru.
Whistler se jmenuje nejenom 'vesnice' pod horou a taky hora samotna,
Mt.Whistler. Ten ma asi 2200mnm a lanovkou se da samozrejme dostat az na vrchol. A aby toho nebylo
malo, areal se nejmenuje jen Whistler, ale Whistler Blackcomb. Blackcomb je druha hora, o neco
vyssi a prikrejsi. Koupite jeden tiket, muzete na obe hory. Za nekrestansky prachy jsem si pujcil
snowboard[za tolik bych si v cechach koupil novej...], za jeste vetsi prachy 5denni tiket. Jen tak
mimochodem, bydleli jsme s Paulou u jejich Pratel, kteri tu maji chatu. Rodice Joe a Deanna a
teenageri v mym veku Jeremy a Alicia. Vsichni lyzujou, takze pro boardera moc pochopeni nemeli, a
tak jsem skoro celou dobu jezdil sam:-) Tri dny na Whistleru, jeden na Blackcombu a jeden den volno.
Takze mi na tiketu furt jeden den zustal. Paula rekla, ze by mesem klidne este jednou vzala,
takze ho asi este pouziju. 5 ledna jsme odjeli zpatky do Victorie a 7 hura zpatky na College.
Uff, to bylo vycerpavajici. Takhle dlouhej zais jsem este asi nenapsal, tak si toho vazte:-)

Kouknete se zas na fotky, stoji za to.

http://gallery.mantlik.cz/martin/